Bechyňská Smoleč

Rubrika: Region, Regiony a vesnice, rss-feed

Vjedete do vsi, projedete jednou esovitou zatáčkou a jste pryč. Stojí však zato se alespoň krátce zastavit na prostranství s rybníčkem nebo na návsi u kapličky a prohlédnout si místní malebné domy.

Na Bechyňsku vznikaly vesnice ve středověku a tak tomu bylo i v případě Smolči, která dostala svůj přídomek Bechyňská v roce 1950, aby se odlišila od Smolči na Příbramsku. První písemná zpráva odsud pochází z počátku 16. století. Vesnice, která patřila nedaleké Bechyni, utrpěla během třicetileté války, stejně jako ostatní okolní obce. Počet obyvatel ve zdejším kraji se tehdy znatelně snížil, mnohá stavení, pokud nebyla vypálena, zůstala prázdná.
V Bechyňské Smolči se historická zástavba sdružuje kolem návesního rybníčka a také kolem kaple na mírně vyvýšeném místě. Nejmladší domy pak vyrostly v ulici vedoucí k vlakové stanici.

Čp. 5 s krásně tvarovaným a zdobeným štítem nese všechny původní architektonické prvky a stopy ruční práce. Nechybí dobře čitelná datace, která říká, že usedlost stojí od r. 1860

Rozmach v 19. století

Domy zde byly dřevěné, ovšem od 30. let 19. století docházelo k velkému přezdívání. Můžeme se tedy setkat se zděnými usedlostmi, které nesou typické znaky doby vzniku. To znamená, že domy jsou zdobeny prvky, s nimiž se setkáváme u selského baroka. Nejbohatší statky mají křídlové štíty s volutami, které jsou zvláštně zalamované, za což může pravděpodobně zednický mistr Šoch, který u Bechyně žil. Průčelí ozvláštňují také půvabné štukové ozdoby. Tyto usedlosti klasické trojboké dispozice sestávající z obytných domů, sýpek a ohradních zdí s bránami obrácenými do ulice a se stodolou v hloubi dvora tvoří řadu na severní straně rybníčka, v jehož hladině se půvabně odrážejí.
Chalupníci pak bydleli v menších, mnohem prostších domech v jižní části vesnice. Obytné domy doplňují četná hospodářská stavení – stodoly, kůlny, kurníky… Chalupy mají sedlovou i polovalbovou střechu.
Zvláštností je čp. 10, které vzbuzuje otázku, zda nejde o roubenou chalupu v kožichu, tj. roubení schované pod omítkou. I u tohoto v podstatě malého stavení je zaklenutá brána. Vrata a vrátka jsou ale jednoduchá, ve vsi se vyskytují bohatě skládaná.

Na dům čp. 16 z roku 1856 na jižní straně vsi navazuje brána s polokruhovým vjezdem

Vesnice dnes

Dnes v Bechyňské Smolči žije 174 obyvatel v 58 domech. Historický střed vsi s rybníčkem a kaplí sv. Jana Nepomuckého a přilehlé křivolaké uličky, které často nabízejí malebné průhledy, mají však svoje kouzlo a tak byla v roce 1995 obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
Vesnice leží v jižních Čechách mezi Táborem a Bechyní a je částí obce Sudoměřice u Bechyně. Protéká jí jeden z přítoků Sudoměřického potoka vlévajícího se do nedaleké řeky Lužnice.

Zděný štít čp. 6 nese typické prvky zdejší architektury: hranaté voluty, římsy, pilastry, zubořezy a rámečky kolem oken. Mezi domem a špýcharem stojí zaklenutá brána se skládanými vraty

Když se řekne

Výzdoba štítu

Výtvarné pojetí zděných štítů v lidovém stavitelství dosáhlo největšího rozvoje v 2. polovině 19. století. Plastické členění bývá tvořeno vodorovnými (římsy, pásy), vertikálními (lizény, pilastry) a neutrálními prvky (oblouky, křivky, voluty). Osobitý výraz dodávají zděným štítům i různé nápisy a další detaily převzaté z městské architektury a lidové ornamentaliky.

Opotřebované dveře

Při rekonstrukci je potřeba zachovat původní okna, dveře či vrata. Neopravitelné části nahradíme přesnou kopií. Pokud se nedochovala předloha, vycházíme z podobného objektu ve stejné lokalitě, přičemž veškerou výzdobu zjednodušujeme nebo zcela vynecháváme.

 

Typickým prvkem lidové architektury pro Bechyňskou Smoleč jsou hranaté voluty, které se právě v této oblasti vyskytují

 

Text a foto: Martina Lžičařová

Bechyňská Smoleč